Svátek svatého Valentýna není svátkem zamilovaných, nýbrž svátkem patrona zamilovaných. Nemají svátek ti, kdo jsou zamilovaní, nýbrž jejich nebeský přímluvce.
Z toho pak také plyne forma oslavy tohoto dne. Svaté ctíme vděčností Bohu za takové osobnosti, prosbou o jejich přímluvu u Boha a napodobováním jejich příkladu. 14. únor tak nemá mít nic společného s nemravným, Boha pustým řáděním proti svaté čistotě. Je třeba naopak prosit o odpuštění hříchů páchaných proti čistotě a vyprošovat Boží milosti, pomoc a posilu pro mladé, pro snoubence, manžele a rodiny, aby v Božím řádu žili a vychovávali nové generace zbožných a schopných lidí pro společnost i pro Církev.
Letos je situace o to střelenější, že na den bláznivého nemravného vyvádění připadá Popeleční středa, tedy začátek Doby postní a den přísného postu!!! Pravý opak ve všech ohledech!!!
Svatý Valentin byl římským knězem za panování císaře Klaudia II. Gothica (268-270). Podle císařova názoru ženatí muži prý v armádě nepodávali tak dobré výsledky jako svobodní, a proto budoucím vojákům zakazoval vstup do manželství. Valentin však zamilované tajně sezdával. Odtud pramení spojení tohoto světce se snoubenci nebo se zamilovanými vůbec.
Za to byl předveden před císaře, aby se zodpovídal ze všeho, co konal pro svůj vztah k Bohu. Když se ho císař zeptal, proč neuctívá římské bohy, odpověděl: "Tito bohové jsou samá nečistota a hřích. Jen Kristus je pravý Bůh a když mu uvěříš, bude tvá duše spasena a ty zvítězíš nad nepřáteli." Císař by se snad nechal i přesvědčit, zejména když byl zároveň utvrzován v tom, že křesťané nejsou nepřátelé říše a že Valentin k němu a ke všemu lidu chová upřímnou lásku. Ale pro císařovo okolí tomu bylo jinak. Císař předal Valentina náměstkovi a ten jej odevzdal soudci Asteriovi, aby zatím zůstal ve vazbě.
Valentin se tam modlil za soudcovo obrácení a ten přišel, aby Valentina vyzkoušel. Dle legendy mu řekl: "Je-li tvůj Bůh opravdu jediný pravý, jak říkáš, ať skrze tebe ukáže svou moc a mé slepé dceři vrátí zrak." Valentin přiložil svou dlaň na oči nevidomé a modlil se. Dívka pak znovu spatřila světlo. Protože začala vidět, Asterius s celou rodinou uvěřil v Krista a požádal o svatý křest. Valentin je před křtem naučil pravdám víry a potřebným znalostem.
Zprávy o uzdravení slepé dívky a o obrácení soudce se roznesly po městě. Křesťané se radovali a pohani s velkým hněvem zaútočili na soudcův dům. Valentina vyvlekli ven, ztloukli ho a odvedli na Flaminijskou cestu, kde byl sťat mečem.
