NA AKTUÁLNÍ TÉMA

     svatý Václav        Dědičný vládce    země české

 Svatý Václav se podle staré tradice narodil okolo roku 907 na Stochově u Libušína jako nejstarší syn vévody Vratislava.        O jeho křesťanskou výchovu se starala především jeho babička svatá Ludmila. Naučil se slovanskému písmu, ve škole na Budči si osvojil i znalost latiny. To bylo v tehdejší době něco zcela neobvyklého. Tehdejší panovníci se většinou neuměli ani podepsat.

   Historické prameny zdůrazňují lásku svatého Václava k eucharistii a k chudým. Když se v roce 925 ujal vlády, horlivě se snažil o kulturní a náboženské povznesení země. Jeho úspěchy v této činnosti byly tak výrazné, že jej český národ považuje za dědičného vládce Čech a každý opravdu osvícený panovník v Čechách se vždy považoval pouze za správce Václavovy země. Krásně to dokazuje pečeť Karlovy univerzity, na které sám Karel IV. klečí před svatým Václavem.  

Jeho křesťanský způsob vlády a spravedlivá přísnost k neukázněné, většinou ještě pohanské šlechtě, vyvolaly opozici v čele s jeho bratrem Boleslavem, na jehož popud byl svatý Václav 28. září 929 ( nebo 935 ) ve Staré Boleslavi zabit. Po třech letech bylo jeho tělo přeneseno do rotundy svatého Víta, kterou sám založil jako třetí kostel na Pražském hradě. Jeho nejstarší životopis byl napsán staroslověnsky hlaholským písmem brzy po jeho smrti. První kostel mu byl zasvěcen již v roce 972 v Proseku u Prahy. Na počátku 14. století mu byl zasvěcen jeden z oltářů v bazilice svatého Petra ve Vatikánu a od roku 1670 je jeho svátek v celocírkevním kalendáři.