Na aktuální téma

   

DOBA  ADVENTNÍ

O Vánocích si Církev připomíná Narození svého Spasitele. Jak po něm lidstvo toužilo, to nám šťastným, kteří žijeme již v době po vykoupení, dává tušit příprava na Vánoce - Advent! Stejně jako je v tuto dobu celá příroda chladná, světla stále ubývá a noc hrozí pohltit den, tak tomu bylo také v lidských srdcích před narozením Ježíše Krista. Vyvolený židovský národ, který uctíval jednoho a pravého Boha ústy svých praotců a proroků opakoval ustavičně slova horoucí touhy po zaslíbeném Vykupiteli, neboť není hroznější myšlenky, než vězet v zavržení od nejvyššího Dobra. Nikdo jiný než Syn Boží nebyl schopen podat dostatečné výkupné z tohoto hněvu. 
Také pohanský svět se potácel v zoufalství. Jeho kamenní bohové neslyšeli slov nářků a jeho nejlepší filosofové klesali vyčerpáni u hranic lidského rozumu! A sám moudrý Sokrates po probádání veškeré lidské moudrosti o Bohu prohlásil: "Nezbývá nám nic jiného než čekat, že někdo přijde a o božských věcech nás poučí." Celý svět tehdy čekal, že se musí něco stát! Byl očekáván "příchod" (to je význam slova "advent") Vykupitele lidí. V rámci adventních modliteb a písní nám Církev předkládá slova té touhy.  Z nich si můžeme učinit představu, v jak bídné situaci se svět nacházel. Tím také můžeme lépe pochopit, co je nám již dáno. Spasitel již přišel a vykoupil naše duše z moci ďábla. Čekáme však dosud na spasení těla a na zabezpečení spásy duše a ještě mnoho lidstva čeká vůbec na světlo víry a spásu duše; zvěst této spáse k nim dosud nepronikla !
Kristus přijde v poslední den světa a pak ustane všechen pláč a všechna bolest. Pro ty, kdož se bojí Boha a jej milují, bude tento příchod nejvýš radostnou a vytouženou událostí, pro hříšníky pak hodinou hrůzy a odsouzení. Na tento příchod se Církev nyní těší; abychom však zároveň věděli, jak vážný a rozhodující okamžik to bude, předkládá nám hned na první neděli adventní evangelium o konci světa.
A ještě na jeden příchod se máme připravovat - na příchod Spasitele do našich srdcí ve svatém přijímání! Kdo často řádně přijímá svého Soudce, může si být jist, že On jej při svém konečném příchodu milostivě přijme. Jakým způsobem však můžeme se hodně připravit k přijímání Krista, tomu nás učí právě adventní liturgie Církve. Kolik touhy, pokorné kajícnosti a vroucí lásky jest v ní uloženo! Čerpejme tedy z této čisté a osvěžující studny.


Zvláštní pozornosti se těší v Adventu Matka Boží, Panna Maria, která svým "staniž mi se podle slova tvého" přispěla                          k uskutečnění naší spásy. Při mši svaté se činí zvláštní připomínka Matky Boží  a v našich krajinách jsou obvyklé "roráty", ranní mše svaté ke cti Bohorodičky. Použijme adventní doby  k tomu, abychom se v tiché kajícnosti a vroucí lásce připravili na příchod Spasitele ve svatém přijímání i na konečný příchod k Soudu,    a vyprosme příchod milosti Evangelia těm, kteří ji dosud nepoznali.


zpracováno podle misálku P. Mariana Schalera
Římskokatolická farnost, Kostelní n. 158/4, 43191 Vejprty
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!