NEPOVEDENÉ MODLITBY

a jiné zbožné přeřeky a překlepy.

Svatý Vendelíne, 

patrone hovězího dobytka, oroduj za nás! 


Jakýsi velký hříšník se ptá kněze, zda může přijít do nebe. Kněz mu odpoví: Když se neobrátíte, tak se tam nedostanete ani na den otevřených dveří!

Katecheta se ptá: Proč Kain zabil Ábela?  Pepíček odpoví: Protože mu dal velkou ránu.  


Tatínku, jak se jmenovala Adamova tchyně? Adam žádnou tchyni neměl, protože žil v ráji! 


Maminka vede děťátko za ruku a ono zakopne. Maminka se na něj podívá a nemoudře řekne: "Pane Bože, ty jsi ale nešika!" 


Jakýsi muž se modlí v kostele: "Pane Bože, dej, abych byl trpělivý, prosím, ale HNED."


Pan katecheta se ptá žáků, co znamená slovo amen. Pepíček se horlivě hlásí a říká: Prosím, to znamená: Pán Bůh zaplať, že už je konec! 


Vyprávěla jedna stará řeholnice: "Za nás byla řeholní sestra ve čtyřiceti ctihodná. Mně je přes osmdesát a pořád nic!" 

Inu, v některých případech se není co divit ... 


Pan katecheta se ptá dětí, zda se modlí před jídlem. Všichni mu to odsouhlasí a Pepíček dodává: "Prosím, náš tatínek se modlí i při jídle.        A co říká, ptá se katecheta: Pane Bože, tohle že je řízek ?" 


Pane Bože, co je to pro tebe tisíc let?"
"Chvilička."
"A Pane Bože, co je to pro tebe tisíc dolarů?"
"Penízek."
"Pane, prosím tě, dej mi penízek."
"Jistě, počkej chviličku." 



Řeholnice vjela s autem do zákazu vjezdu. Policista, který ji zastavil se otázal: " Sestřičko, víte kolik by to stálo obyčejnýho smrtelníka?" A sestra odpoví:" No a kolik to tedy bude stát neobyčejnýho smrtelníka?" 

To je skutečná událost z jihu Čech. Policista poté, co se dostatečně nasmál, sestřičku pustil bez pokuty.


Potká věřící ateistu a ptá se: "Opravdu jste ateista?"
Ateista na to: "Jako že je Bůh nade mnou!" 


Sedí babička na lavičce v parku a modlí se: "Bože, já jsem zase nějak nevyšla s důchodem. Nemohl bys mi poslat nějaké peníze?" Okolo jde mladý muž, slyší babičku, jak se modlí, přistoupí k ní a podá jí stovku: "Tu máte, babi, něco si kupte a zapomeňte na ty pověry o Bohu!" Když odejde, babička zdvihne oči k nebi: "Děkuji Ti, Bože, a příště mi je, prosím, neposílej po takovém neznabohovi."

Lidé začínají den různě. Jedni se ráno probudí a řeknou: "Dobré ráno, Bože!". A pak jsou ti, co se ráno probudí a řeknou "Dobrý Bože, ráno!


Blahoslavení, kteří viděli /stav Církve/, a přesto uvěřili.

Když se v kostele vytíralo, můžeme zpívat píseň 516 - Na své tváře padáme. Jinak musíme zpívat píseň 517 - Pozdvihni se, duše,  z prachu.

Modlila jsem se za dobrého muže a mám dobrého muže. On se nemodlil, tak má, co má!