odpuštění nebo zmírnění časných trestů za osobní hříchy, které již byly odpuštěny ve svaté zpovědi. Odpustky ustanovuje Církev mocí klíčů (mocí od Krista svěřenou). Díky odpustkům dochází k odpuštění časných trestů pro zásluhy Ježíše Krista a svatých. Odpustky se udělují těm, kteří za stanovených podmínek konají kající skutky.
Odpustky nejsou:
a) odpuštěním hříchů; jsou jen prominutím časných trestů, zbývajících k odpykání za hříchy, které nám Bůh již odpustil;
b) prominutím pouhých církevních trestů, jež Církev kdysi ukládala kajícníkům za veřejné hříchy, nýbrž jsou pravým a skutečným prominutím trestů časných, které za své hříchy u Boha zasluhujeme;
c) osvobozením od povinnosti se polepšit, učiněnou škodu nahradit a vést kající život;
d) právem dopouštět se hříchů; kdo získá odpustky, nenabývá tím právo dopouštět se některých hříchů, nýbrž naopak je povinen všech hříchů litovat, odpuštění si zjednat a opravdově se polepšit;
jinak odpustky nezíská.
Odpustky tedy jsou:
a) největším dobrodiním pro nás, protože nás zbavují největších trestů a útrap, které bychom buď na tomto neb na onom světě museli vytrpět;
b) nejlehčím prostředkem, jímž můžeme zadostiučinit za hříchy a mnoho trestů od sebe odvrátit;
c) cestou ke zbožnému křesťanskému, ctnostnému životu a ke spáse věčné!
Odpustky může každý získat pro sebe, nebo je může přivlastnit duším v očistci.