PŘÍSEČNICE


Přísečnice byla farností již ve 14. století. Ve třicátých letech 20. století byla povýšena na děkanství. Až do vzniku Plzeňské diecéze v roce 1993 náležela      k Litoměřické diecézi.

Přísečnice je jedno z nejpamátnějších míst Krušných hor. Ležela v úžlabině mezi zalesněnými kopci nad potokem stejného jména. Bylo to velmi staré sídliště, které již ve 12. století, leželo na obchodní cestě, vedoucí ze Saska. První známá písemná zpráva je o její existenci  až z roku 1335 v listině, kterou Jan Lucemburský osvobodil od cla ty, kteří přicházející přes Přísečnici do Chomutova a Loun. V té době se již v okolí  dobývala železná a stříbrná ruda. Roku 1339 byly  otevřeny doly na stříbrnou rudu a krátce nato byla vybudována i mincovna, v níž se razily celé stříbrné české groše, nesoucí podle místa dolu název "Dramsiger". 

Za husitských válek byla Přísečnice zbourána jako odveta Sasů za husitské tak zvané však nechvalně známé "spanilé" jízdy. Přísečnice byla poté obnovena, ale již na jiném místě, kde stála až do svého zničení komunisty.

Roku 1352 je Přísečnice v listině Karla IV. uváděna již jako horní městečko. 

Město hudby

Roku 1882 byla  v Přísečnici otevřena soukromá hudební škola, kterou roku 1896 převzalo město. Byla šestiletá a jejím úkolem bylo připravit zdatné profesionální hudebníky. Především obory harfa a flétna dosáhly velmi vysoké úrovně. V Přísečnici samotné bylo několik velkých orchestrů. To se samozřejmě projevovalo i v životě farnosti, kdy hudba v kostele Panny Marie byla na tak velké úrovni, že se zde hrála i velká oratoria.   Ve městě bylo také několik malých tak zvaných salónních orchestrů. Ty často vyjížděly do světa - třeba až na Sumatru. Z těchto cest se vracely s různými exotickými dary. Díky těmto hudebníkům také byly v kostelích v Přísečnici, v Kryštofových hamrech a v Černém Potoce kropenky u vchodů z velkých mušlí. V Černém Potoce a v Kryštofových Hamrech jsou dosud. Tečku za touto zajímavou kapitolou z minulosti Přísečnice udělala 1. světová válka.

kostely


kostel svatého Mikuláše

Při výstavbě nové obce byl postaven i gotický kostel sv. Mikuláše, který sloužil jako farní až do roku 1583, kdy byl dostavěn nový kostel. Pak začal sloužit jako hřbitovní. V něm byl pohřben roku 1510 Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, kterému zde byla roku 1910 odhalena pamětní deska. Tento hřbitovní kostel byl zbourán roku 1963 v souvislosti s výstavbou komunikace Přísečnice - Rusová.

kostel Panny Marie Nanebevzaté

Nádherná pozdně gotická stavba z roku 1583 zvaná  krušnohorská katedrála. Kostel byl  barokně přestavěn v letech 1759 - 1767 a obnoven po požáru města v roce 1811. Roku 1832 byla přestavěna věž. Zařízení kostela bylo klasicistní. - Památková ochrana kostela byla zrušena dne 24.10.1972 kvůli výstavbě přehrady, aby mohl být kostel zničen.

Kostel byl zbořen v roce 1974.