KRYŠTOFOVY HAMRY

První písemná zmínka je z roku 1782. Ještě před vznikem vesnice tu však stály železářské hamry. Zřejmě nejstarší z nich založil v roce 1621 Kryštof z Grünberku, který byl zástavním majitelem přísečnického panství, a nazval jej hamrem svatého Kryštofa. V polovině 18. století nastal v obci rozmach a vznikaly nové podniky, které se zabývaly výrobou lžic a hřebíků, dva zbrojířské hamry vyráběly bajonety, hlavně a nabijáky. V okolí vesnice a na Jelení hoře se nacházely tři železnorudné doly. 

V roce 1974 převzaly Kryštofovy Hamry celé katastrální území bývalé Přísečnice, která byla  zbourána a zatopena stejnojmennou přehradou na pitnou vodu. 

Kryštofovy Hamry byly samostatnou farností od roku 1854. Empírový kostel svatého Kryštofa byl postaven v letech 1829-1832. Na hlavním oltáři je obraz svatého Kryštofa z roku 1832 od malíře Josefa Führicha.